Capo 2

[Intro]
   

[Verse 1]
             
Zapal ten oheň

         
 ve mně. Čeho 

se bojíš?
             
Zápalkou škrtn

         
i jemně.
             
Zapal ten oheň

         
 ve mně. Čeho 

se bojíš?
             
zimou se celá 

        
třeseš, proč v

enku stojíš.
             
Pojď dál, pros

             
ím tě, nenech 

              
se,  prosit se

      
 dál - nenech 

se.

   
Óóó Óóó

[Verse 2]
             
Sedíme na pavl

             
ači, přichází 

             
ráno, tobě se 

           
lesknou oči.
             
Sedíme na pavl

             
ači, přichází 

             
ráno a mně se 

           
hlava točí.
             
Pojď dál, pros

             
ím tě, nenech 

              
se, prosit se 

   
dál nenech se.

[Chorus]
           
Hodiny se zast

        
aví a v devět 

třicet v pondě

lí.

Magdaléno, tvo

je vlasy,
           
leží pod mou p

         
ostelí a i kdy

ž jsme to nech

těli,

oblíkáš se, pr

očpak asi?
           
Hodiny se zast

             
aví a v devět 

              
třicet v pondě

            
lí jsem sám.

 
Óóó

[Verse 3]
             
Stojíme na roz

             
cestí a zvony 

             
zvoní, daleko 

          
od bolestí.
             
Stojíme na roz

             
cestí a zvony 

             
zvoní, možná n

          
ás čeká štěstí

.
             
Pojď dál. Pros

             
ím tě nenech s

             
e. Prosit se d

      
á  nenech se.


[Chorus]
           
Hodiny se zast

        
aví a v devět 

třicet v pondě

lí.

Magdaléno, tvo

je vlasy,
           
leží pod mou p

         
ostelí a i kdy

ž jsme to nech

těli,

oblíkáš se, pr

očpak asi?
           
Hodiny se zast

             
aví a v devět 

              
třicet v pondě

                
lí jsem sám.

           
Hodiny se zast

        
aví a v devět 

třicet v pondě

lí.

Magdaléno, tvo

je vlasy,
           
leží pod mou p

         
ostelí a i kdy

ž jsme to nech

těli,

oblíkáš se, pr

očpak asi?
           
Hodiny se zast

             
aví a v devět 

              
třicet v pondě

                
lí jsem sám.

   

[chorus 2]
            
Hodiny se zast

        
aví a v devět 

třicet v pondě

lí.
  
Magdaléno, tvo

je vlasy, 
            
Leží pod mou p

             
ostelí a i kdy

              
ž jsme to nech

      
těli, oblíkáš 

se, pročpak as

i?
            
Hodiny se zast

      
aví a v devět 

třicet v pondě

lí,

máš těžký srdc

e a mokrý řasy

.
            
Když vycházíš 

              
ze dveří, tak 


sama tomu nevě

říš.
          
Nenech se. 



Nenech se.

[Outro]